Informace o spolku
Jsme základní organizací chovatelů v Novém Bydžově. První zmínka o našem spolku se traduje z listopadu roku 1928. Od té doby přetrvala chovatelská tradice s různě početnou členskou základnou až do dnešních dnů.
Ohlédnutí se za 87 lety našeho spolku:
První zmínku o založení spolku chovatelů v Novém Bydžově se dočteme v listopadu v roce 1928 v novinách "Hlasy od Cidliny" vydávané pro oblast Novobydžovska, Chlumecka a Městce Králové.
Onoho roku se 1. až 4. listopadu pořádá pod patronací okresní správní komise, sdružení chovatelské a pěstitelské kooperace okresu Novobydžovsko a městské rady u příležitosti výročí desetiletého trvání republiky a 80-letého výročí zrušení roboty hospodářská výstava. Na ní bylo předvedeno od drobného hospodářského zvířectva (drůbež, holubi, ovce, kozy, husy), přes přehlídku koní, skotu a loveckých psů, hospodářské plodiny a ovoce až po soutěž ve zpěvu kanárků. Výstava se konala v prostorách Brumovské zahrady (dětský domov) a sousedním Městském dvorci (technické služby).Při těchto oslavách na popud městské rady a několika nadšenců z řad měšťanů, živnostníků a rolníků byl založen místní spolek chovatelů. Založením tohoto spolku započal rozvoj drobnochovu na Novobydžovsku.
Činnost spolku v 30. letech byla především zaměřena na předávání zkušeností při zavádění čistokrevných plemen do chovu a na jejich rozmnožování. Při různých oslavách pořádali výstavu, na které předváděli veřejnosti, co nového získali a odchovali. Na pestrých výstavách se vystavovaly zvířata, která se v té době hojně chovala. Od králíků, holubů, drůbeže až po ovce, kozy, husy, krůty a nechyběla ani soutěž ve zpěvu kanárů.
Od konce 30. let nastal útlum spolkové činnosti až do poloviny 50. let. V tomto období prošel spolek těžkým obdobím a hlavně ztrátou mnoha členů.
Celkové oživení nastalo až po roce 1960. Do spolku přišla řada mladých chovatelů a s nimi jiné názory a větší podnikavost. Rozhodlo se, že je třeba naši chovatelskou práci ukázat veřejnosti. Proto jsme se rozhodli, že o Novobydžovské pouti uspořádáme výstavu. Přestože jsme neměli vlastní pozemek pro naši činnost, pravidelně jsme každoročně o pouti pořádali výstavy. Jednou to bylo na dvoře v restauraci u Anděla, další rok třeba v hospodářské škole, v zahradě dětského domu, v sokolovně pod lípami nebo třeba v dívčí škole.
Zlepšení nastalo počátkem 70. let kdy nám městský úřad pronajal Jedličkovu zahradu s přilehlými stavbami oproti pile. Tam jsme pravidelně každoročně pořádali výstavy až do roku 1991.
Důležité rozhodnutí pro nás nastalo po roce 1991, kdy zahrada a přilehlé budovy byli v restituci navráceny původnímu majiteli a my dostali výpověď z pozemku. Tím jsme zůstali ze dne na den bez pozemku a skladovacích prostor. Sešli jsme se s majitelem a požádali jsme ho o oddálení k vyklizení stodoly, kde jsme měli nejen uskladněné klece, ale i složenou montovanou halu. Majitel pochopil naši situaci a dohodli jsme se, že polovinu stodoly vyklidíme do 3 měsíců. Na druhou polovinu, kde byla složena montovaná hala, jsme měli rok. To znamenalo veškeré klece a jejich příslušenství, si rozdělit mezi sebe a okamžitě začít jednat s městským úřadem o přidělení pozemku na výstavbu chovatelského areálu. Předložili jsme radě města naši vizi chovatelské činnosti. Po zvážení našeho návrhu nám rada města nabídla staré, zavezené, přírodní koupaliště. I když jsme věděli, že povrchová úprava pozemku bude velmi pracná, tento pozemek jsme přijali.
S chutí jsme se pustili do stavby haly. Tehdy nás bylo 36 členů. Scházeli jsme se, ale jenom o sobotách a tak šla výstavba pomalu na svět. V té době většina mladých chovatelů změnila zaměstnání, začali podnikat a na chovatelství jim nezbýval čas. Přes veškeré obtíže byla po 2 letech hrubá stavba pod střechou. Zbývalo dodělat podlahy, sociální zařízení, sklad, prodejní kancelář, společenskou místnost, rozvod elektřiny, vody a venkovní úpravy.
I přes veškeré obtíže se stěhováním a výstavbou, jsme dokázali uspořádat 4 výstavy (2 se konali na zahradě mateřské školy, dnešní Mecca a zbylé dvě již na prostranství před rozestavěnou halou). Ač to byly výstavy velice pracné, konající se na různých místech, návštěvníci nebyli nikdy zklamáni.
Po dokončení vnitřních prací a úpravě venkovního terénu, byla v roce 2000 provedena kolaudace. Hned tentýž rok se uskutečnila první výstava v hale. Jako osudem nebylo tehdy zrovna ten rok příznivé počasí, což nás i chovatelskou veřejnost přesvědčilo o výhodě vystavovat v hale. Má to i jiná kladná pozitiva - odpadá nám každoroční pracná stavba klecí.
V dalších letech jsme pořádali 2 výstavy ročně. V srpnu a listopadu. Obě výstavy jsou u chovatelů velmi oblíbené, což dokazuje jejich účast na každé výstavě (přes 80 vystavovatelů z 5ti okresů).
výtah z kroniky organizace
